Za dveřmi se ozývalo jen klepání hole. Vnuk tušil, že babička potřebuje pomoc

Když se nemůžete dozvonit na vlastní babičku a za dveřmi slyšíte jen občasné klepnutí holí o podlahu, hlavou se vám honí ty nejhorší scénáře. Právě obavy o její život a zdraví, které se později ukázaly jako důvodné, přiměly vnuka ve středu odpoledne zavolat na tísňovou linku městské policie.

Strážníci okamžitě spěchali na místo. Nejprve se pokusili otevřít dveře bytu speciálními nástroji, ale neuspěli. Čas přitom hrál proti nim. Rozhodli se proto pro jinou cestu. Ze služebního vozidla vytáhli teleskopický žebřík a vybavení pro nouzové otevírání oken. Jeden z nich pak zamířil k tomu správnému oknu.

Pohled dovnitř jeho obavy ještě prohloubil.  V místnosti u kuchyňské linky ležela seniorka. Na klepání do okna a volání ještě slabě pohnula paží. Když však na další pokusy o kontakt přestala téměř reagovat, bylo zřejmé, jak vážná situace je.

Strážník upozornil vnuka, že bude muset rozbít balkonové okno, aby se dostal dovnitř. Jakmile získal jeho souhlas, rozbil sklo a vstoupil do bytu. Seniorka ležela na podlaze, třásla se, byla v šoku a působila dezorientovaně. Strážník se nejprve ujistil, že seniorka vnímá a jaký je její stav. Jakmile se přesvědčil, že je při vědomí, rychle odběhl odemknout vstupní dveře, aby se k ní mohli dostat i ostatní. Následně jí hlídka zajistila tepelný komfort pomocí izotermické fólie a vyčkala příjezdu zdravotnické záchranné služby, kterou mezitím přivolala. Strážníci po celou dobu sledovali, zda se seniorčin stav nehorší.

Ani příjezdem záchranářů pomoc však neskončila. Strážníci pomohli seniorku před domem přemístit z evakuačního křesla na záchranářské lehátko a následně do sanitky. Vnuk jim za rychlý zásah nakonec poděkoval